Ninio is Gay!

A funny news today popped out on Yahoo site before I redirected to my email;
About a young male elephant who at the time prefers male comrades over ladies of his species. Michal Grzes is bubbling in anger over the price of approximately £7.6 mill (37 mill zlotys) which were paid for the male piece to create a herd to carry out some offspring. How unpleasant event took place in Poznan.
But, don’t cry, Poland, there’s still a hope – Ninio is 10 years old and his sexual maturity comes in next 4 future years, so you can still hope!
In the end, which 10 years old human boy prefers hanging out with girls over having a nice home racing with formula car models with his male comrades, indeed.
And if so happens, that Ninio stays as he is, I believe that the fumed Michal Grzes can reach in his own pocket and start a ‘politicians only’ money collection for a new, straight male elephant. Try some religious countries!

Honey, I Always Want to Order Out

Today I was roaming around the flat, randomly checking the freezer of our fridge, thinking what should I do for dinner. I suffer from this a lot, the I-can’t-really-decide-what’s-for-dinner syndrome; and I try to move the unbelievably hard and complicated decision on my husband, insanely insisting that he has to decide, not me, because I just wanna fulfill his mighty wish, of course. Sometimes I am successful, mostly not, as it seems that this illness is widely spreading in our family and affecting our everyday (dinner) life.
When I come with this inevitable question, “What do you want for dinner, love?”, my clever husband sees through my brain up to the neighbour’s window and replies without moving an inch of his calm face: “Do you want to order out?”
What can I say? Honey, I always want to order out. There’s no moment in my life when I will prefer spending hour and more of making a family dinner over sitting lazily on the sofa and waiting for other people to do my work.
But sometimes I am nice and I say, “No, I don’t really feel like ordering out,” although it’s most likely meaning: “Yes, I would love to do so, but I have to look as a nice housewife, hence I’m gonna cook.”
I don’t have any particular reason not to cook anyways, so I ran out of excuses right before I got any to use; I’m just incredibly appreciating any moment I don’t really need to move a muscle.

S jestřábníkem pro dávky státní sociální podpory

Jednou týdně zdarma vycházející Chronicle Extra občas obsahuje články, které mně pobaví a zároveň i těší. V dnešním vydání mne zaujaly zprávy dvě; jedna o jestřábníkovi na Haymarket bus terminal, druhá o speciálním týmu vznikajícím za účelem motivovat občany města, kteří mají nárok na všeliké sociální dávky, aby svůj nárok uplatnili.
Haymarketský autobusový terminál trpí nevídanou populací holubů, kteří zde hledají přístřeší před nehostiným severoanglickým přímořským větrem, a také snadné all-inclusive občerstvení, neboť lidé nejen pohazují zbytky jídla všude okolo, ale občas také záměrně opeřené obyvatele krmí. Navzdory několika srdnatým jedincům, kteří holubi rádi mají, většina cestujících přes Haymarket holuby nevítá, neb jsou otravní, drzí, zaneřáďují místo a také jsou přenašečí mnoha nemocí.
Město se tedy hrdinně chopilo problému předestřeného občany a pokusilo se ptáky vyděsit pomocí umělých soch sov; holubi se však oklamat nedali a naopak u sovích sousoší začali hledat útočiště, neb ostatní ptáci se sov skutečně báli a tak jim alespoň přestali chodit na drobky.
Druhý pokus se však vydařil, a tak nyní kdokoliv, kdo prochází Haymarketem, může se pokochat pohledem na dravce kroužící v prostoru terminálu. Jedná se o jestřába a orla, kteří spolu s jejich majitelem na místě tráví několik hodin denně, a to po několik příštích měsíců. Nenásilná cesta, jak se holubí populace na daném místě zbavit, a to i s pobavením projíždějících cestujících, kteří nemusí na hrad, aby viděli jestřábníka a jeho chovance v akci.
Co se týče sociálních dávek a města Newcastle, z posledních průzkumů vyplynulo, že v celé Británii končí ve státní kase 1,7 bilionu liber pro slevu na dani a 2,5 bilionu liber určených pro penze; v samotném Newcastlu se pak jedná o zhruba £17,5 milionu na obou typech dávek. Naše město se tedy rozhodlo, že to takhle nepůjde, a formuje speciální tým, který bude mít za úkol jedinou věc – povzbuzovat rodiny, které na dávky nárok mají, aby jej uplatnili. Sir Jeremy Beecham věří, že pokud se podaří povzbudit občany k odebírání dávek, na něž mají nárok, poznají to především rodiny s nízkými příjmy, kterým se tak výrazně zvýší tržní síla a oživí tím místní ekonomiku. Sir Beecham si za svůj úkol stanovil zformování skupiny pracovníků, kteří lidem pomůžou uplatnit nárok na to, co je právem jejich, a to obzvlášť nyní, v době ekonomické recese.
Já sama mám nárok na nemalý příspěvek na bydlení (home benefit), který by naší peněženku obohatil o stovky liber měsíčně, ale nárok jsem neuplatnila. Možná bych měla dříve, než mě přijde povzbudit skupinka městských úředníků přímo k našim dveřím.
Alespoň mi ty dávky ale dát chtějí, ne jako v Čechách, kde se mne snažili oholit o vše možné. (“A máte koberec? Televizi? Mobilní telefon?!”)

Sometimes I wish I could go back to the Innocence of Childhood

Potty Training

Said my husband today; thinking about his sweet age and comparing it with nostalgic look in his beautiful black eyes with the presence, problematic, hard, complicated, not easy and carefree as it used to be 25 years ago…
The age, when you are praised for what is obviosity now; the age, when you could feel trouble-free, because your parent took care of everything; the age, when you could do excesses and people would find it cute, not crazy and irresponsible.

Gettin’ it done


Tired from long walk to City Council registrar office in the town center, Dori was extremely quiet and nice today. Funny fact is, that she didn’t walk at all, we took a carriage, just in case, and she didn’t move from it ever since.
The visit of civic center was finally a bit positive in our case, because we seem to come across a person who doesn’t request insane things (or unneeded, we were said we need an approval from immigration office, which costs 300£, not a really small amount for our budget nowadays, and than we were confirmed later on by embassy as well as officials of Britain that the person requesting that paper doesn’t have the proper right to perform with it anyways, so he shouldn’t have request that in a first place.), and who is helpful; eventually willing from his position help us get through the difficulties we are facing when it comes to realizing everything to be official. Inshallah it will finally all go through, because we both, me and Aboody, are getting really tired and bothered from all the countries acting up and throwing painful branches under our toes just because of a really simple act.
We, though, will have to pay another not-so-small amount of money for official ceremony, because the law of United Kingdom states that a ceremony is required and a simple notary act can be done only for registered couples, which we definitely aren’t. Lucky us.

Jaro, sulc v punčochách, Kuvajt a můj nenositelný kousek šatníku

První teplejší dny jara konečně dorazily do Newcastlu a lidé jako smyslů zbavení pobíhají po ulicích v tílkách, minisukních tak mini, že už to jde snad i do mínusu, co se délky týče; a vůbec jaro je ve vzduchu a všichni jsou najednou jako diví, svlečení z legračních zimníků (zbytek se nemění, minisukně či žádné sukně tu potkávám vcelku často; leč přiznávám, že dívka s velkým pozadím, jež joggovala v tangách a poloprůhledných punčochách bez sukně, kraťasů, trenýrek, čehokoliv pokrývajícího okolo mne mi způsobila dozajista chvilkovou zástavu rozumu, neboť kopa bílého, ťupkovaného masa sulcovitě se třesoucího v rytmu poskakujících boků byla po ránu opravdu příliš mnoho pro můj žaludek a smysl pro soudnost); a já se zase po pár měsících začínám cítit oblečená, protože délka teď zrovna není in, nemluvě o trvalé ‘outovosti’ šátku hlavového. Ale což, potrvá mi to tak tři dny, než si zvyknu na to, že lidé občas koukají. A lidem potrvá zhruba tři dny si uvědomit, že někteří se prostě neodhalují s postupujícím sluncem na nebi.