Tag Archives: winter

Strange Tastes, Extraordinary Order and Mist around the Angel of the North

4

Misty

I’ve always wondered what tastes can people from other countries get; what do they like and what do they eat and what won’t they ever put in their mouths. Interesting topic, unfortunately only a little bit tied to the country of origin, more to the person him/herself.
Me and Abood got some of ‘our’ tastes though; and they are, indeed, strange for the other one. I’ve got used to the fact I make sometimes for the breakfast bread with strawberry / blueberry / blackberry jam and toast cheese. Weird, isn’t it? I mean, I would never, ever combine sweet marmelade with salty cheese in one meal! Odd taste.
But… than I’ve remembered that I got my own weird thing to eat, at least in the eyes of my husband, and that is bread with butter and leek. Yeah! You read right; I might not bite on onions as my brother does, but I stuff fresh leek in my sandwich. So I guess we can call it fifty fifty. Me and my contraception sandwich (you can imagine the breath after that, right?); and Abood and his saltsweet toast. Oh yeah, sometimes I also heat up the cheese for it, so it will be melty. Yummy!
Keep on reading… →

Prší, prší, jen se leje…

10

Depka

Hledám dobrou náladu. Tedy… občas ji najdu, ale většinu času se courám po bytě a zírám z oken ven; prší a prší a prší. Déšť sám o sobě mi nedělá problém – miluju ten vzduch, tu vůni po dešti a čerstvost, co se do pokojů hrne otevřeným oknem. A občas se i cítím jako bych měla skočit zpět do dětství, vyběhnout ven a užít si ten slejvák pořádně; jenže už mi není dvanáct a s hijábem se toho v dešti moc nenavyvádí – kromě pocitu totální promočenosti. Tak jen sedím a sleduju šedivost za oknem, vodu padající z nebe a deštníky a zakuklence, promočené Indky v sárích spěchající za něčím – pravděpodobně za nějakým obstojných úkrytem před nemilosrdnými kapkami deště, jež se studenou vytrvalostí máčí jemnou, mnohobarevnou látku. Mraky těhotné mnohadenní zásobou vody nedělají z člověka zrovna optimistu se sluncem v duši; a rozhodně mi nepomáhají v bojůvkách s vykývanou psychikou.
Sebemenší věc mne posílá do dešťové nálady a vidím všechno šedě – upřímná, leč nepříjemná kritika mých fotografií; to samé s blogem. Nuda… prý. Já vím. A taky vím, že nefotím ani nepíšu pro okolí, ale hlavně pro sebe. Vzpomínky, deník, jakkoliv pojmenováno, splňuje to dva základní účely; vzpomenutí na to, čím jsme prošli – i kdyby nepřímo přes nějakou fotku či článek, toť podstata; a terapeutický účinek na mou někdy rozjitřenou duši, jindy pro sdílení radosti či starosti, prostě – steam off.

Keep on reading… →

Chilly

Reply

chilly

 

So seem to be all the days now. Mainly below 5 degrees of C., and this kind of humidy-crawling and creeping cold everywhere. Waking up in the morning means having fingers on feet turn purple from the unwelcoming tiles of kitchen; and doing hot, warming tea seems to be such an impossible task – but so rewarding, when one finally brings the cups into the living room, which has a high fibre carpet and it’s a little bit more bearable in the morning than the coldness of a kitchen area facing the bloody north-east. Beautiful mornings with sun beams shining through the glass of the kitchen door; but the beams don’t warm up at all.
Showering means leaving the shower on for some time before you can step under it, unless you like the quick way of waking up in the morning; and I certainly don’t. Perhaps the real english men do so. Or maybe they’ve just got used to it.
Our millipedia problem got solved by it, though; as well as all the snails are winter-sleeping.
The only slight uncomfort comes from the fact that we don’t really own the proper amount of sweaters for home; neither a suitable jacket for outing. I should check John Lewis for some, I guess, so we can get out more. Not like we got much sunny days now; winter came with full power and though it doesn’t announce itself with snow as in Czech, it still is ubiqutous and we can feel it to the tips of our fingers.

podpis