Houses I Wouldn’t Mind to Live In

Since Kuwait is such a … disparate place when it comes to architecture, and my only hobby while being driven in a car is to look out of the window on the people’s housings, I’ve had this very unoriginal idea of putting together an entry featuring some things which caught my eye – for different reasons, some aesthetics-wise, some living-wise, some idea-wise. It’s a personal collection of caught-my-eye and I hope some people will enjoy looking at it as much as I do – or even dream for a bit, as much as I do.
I owe thanks to particular topic discussed on CyberSpace.cz for collecting so many great pictures from the depths of the internet, as well. Keep on reading…

Posted on

Strip-a-dumb-dumb

Oh my peoples! (Of the land of Czech, for this article.) So you strip for free stuff - and you’re telling me with the same mouth that prostitutes are bad when selling their bodies – and you’re better than them?
Every time someone will point at me and smirk at my scarf and long sleeves, I will think of this happening in Prague. It doesn’t – by any mean – make me any better than anyone else, but at least I don’t sell myself like that.
How far did our society reach that people who don’t starve or suffer hardship would strip – in the middle of a city in front of thousands of other people – for a piece of fabric? For free? Even old ladies?!
Why is this deemed as the greatest freedom of a woman? Or a man? Well thank you, I’ll stick with my puritanic dress code rather than jumping around in my petticoats on the street offering every unlucky passer-by a look upon my exposed body… and let alone cameras and mobiles – for a friggin shirt!
But please, enjoy your tops and pants and skirts – you’ve earned them the oldest way known to humanity! :)
(Message from me: Shame on you, doxies!)

VIDEO HERE

PS.: I don’t usually comment on political, religious or society issues on my blog, but some things are just way too disturbing for me not to put them here. I get judged and looked down upon for wearing hijab, but if I walked into a designer store in underwear, than it would be all right? Well, news flash, folks – this is not new, old Greeks’ve already done that. And how did they end.
Source

Well, what are you worth?

Posted on

Good Bye, Baby

Prohlídka v Royal Victoria Infirmary na Early Pregnancy Unit potvrdila moji obavu (o které jsem byla vcelku přesvědčená) a baby se odkládá do budoucna. Příští týden si tam zaskočím ještě znovu, aby zkontrolovali hormóny, ježto se, zdá se, příčím oné události a pořád “jsem těhotná”, tedy, co mé tělo tvrdí samo sobě.
Proplakala jsem pár dnů, teď už se cítím tak nějak srovnaná, ačkoliv jakákoliv zmínka o potratech mně pořád nutí k slzám; aspoň už se můžu podívat na těhule okolí a novorozená miminka bez zášti. Snad se depka nevrátí, jak vyhrožuje brožurka, kterou jsem byla obdarována po tom, co ze mně vysáli trochu krve, pojmenovaná “We are sorry about your miscarriage” a je nacpaná informacemi o tom, jak se matka po ztrátě těhu cítí, kam zavolat, ke komu jak mluvit a podobné. Tvrdí, že stejně jako postpartum depression se depka z potratu může dostavit i několik týdnů a měsíců po tom, co se tak událo. To se mi opravdu nehodí.
Na cestě z nemocnice k mému GP s dopisem z RVI o mém současném stavu (nacpala jsem jim na recepci i můj Maternity Record, jakožto nikoliv validní a “co s tím mám já dělat”) jsem zaskočila do jedné z privátních školek, a ejhle, alespoň tam se mi poštěstilo – na Dori vyšlo (konečně) volné místo, a nemusí se platit. nastoupí 19. dubna, den před jejími 4tými narozeninami, a vypadá, že se jí to bude líbit; když jsme ze staré viktoriánské budovy odcházely, brečela jak kdyby jí údy rvali, že chce “back děti”. Třikrát týdně od 9 ráno do 1 odpoledne bude mít společnost. Uznali nás na vegetariánskou dietu a angličtinu jako první jazyk, neb česky ani arabsky tam nemluví. Tak snad bude Dori v pohodě. Mně tak vyvstávají 3 dny v týdnu “volné”, na pobíhání (rozuměj, jogging) či fotografování či co se normálně s potomčetem po boku prostě zorganizovat nedá (nebo je jinak vyčerpávající).
Přemýšlím také o novém designu tady, ale Bůh ví, co se vyvrbí. Mám tenhle ráda, ale momentální změna v životě se mi chce reflektovat i na blogu změnou layoutu. Uvidíme.

podpis