Sunday, 22. November, 2009

How Do I Smell, Honey?

0 #

About half a year ago I used on myself that new, fabulous perfume my husband brought me from Kuwait.
It smells wonderful – tender floral aroma.
I came to the livingroom, where was residing my beloved half, and innocently asked: “How do I smell, honey?”
He, so devilishly honestly, looked at me and replied without moving a muscle: “Like every housewife.”
What is that, did I think? Like baking cupcakes?
“And how does a housewife smell,”  inquired silly me.

(A moment of surprised silence on his side.)

“Like onions.”

Tags: | |

Tuesday, 19. May, 2009

New Life in a New Country with a New Man

2 #

September 2007, UK, Newcastle Upon Tyne

I don’t quite recall all the hustle after the Jet landed.
Getting out of the plane, laying my foot for the first time in our new hometown, getting our stuff from the airport to the cab. We all were so incredibly tired. And all the people with that heavy accent, which makes my life miserable up until these days.
The hotel we reserved few days before arrival to UK came out to be cosy and nice, although on a busy street, but so much out of hand when it came to going to Northumbria University and looking for a flat around it’s vicinity.
Gateshead is not close to any university, not by feet, which was the only mean of transport for us most of the time (exception was starving, tired and lost in city, than we got a cab).
English breakfast, dinner mostly pizza from Pizza Hut on the other side of street, sometimes order from the hotel kitchen, which wasn’t cheap. My first and last time having Fish&Chips. Hubby doesn’t like it. At all.
We had a 14 day reservation of a small room with one small window and really strange kind of heater, which we didn’t much figure out how to make it work properly (it seemed to work only in the evening and night and let us freeze during the morning and evening, really practical).
We were together in strange country surrounded by circumstances and people we didn’t know. It was so stressful for me, I can’t even imagine, how much pressure it was for poor Aboody, who had to start to attend school, look for flat and to add some spice, the month of Ramadan came about 5 days after our arrival. We were still in the hotel and the days in northern England were so long in September, that he seemed to get almost transparent from hunger sometimes. And certainly not pleasant and cuddly all the time – who would blame him. Keep on reading »

Monday, 27. April, 2009

Vyhrabáno na starém, zapomenutém blogu: Návod k použití muže Arabského (respektive muslimského)

3 #

Na starém blogu jsem našla tento manuál k použití muslimského partnera, tak návod přidávám jako příjemnou vzpomínku i pro zasmání. Je to již několik let staré, tak prosím o slitování :D


Návod k použití: Muž zvaný arabský (poddruh muslim)

Pokud patříte k oněm šťastným ženám, které mají doma arabského muže, možná vám trošku pomůže tento skromný manuál psaný horkou jehlou a rozhodně (bohužel) nepostihující plně celou kategorii užívání tohoto speciálního druhu lidského samečka.
Pokud máte další tipy k doplnění, sem s nimi. Zaslouženě se objevíte v seznamu.Jsou krásní, jsou charismatičtí, jsou tajemní, jsou sexy, jsou temperamentní, a táhnou k sobě jako magnet všechny neopatrné ženy… Arabové.

A nyní tedy přistupme k manuálu:
 
1.Alkohol. Setkala-li jste se s tímto poddruhem humanoida poprvé, je pro začátek dobrý nějaký ten poznatek jako: Nepřipíjet alkoholem. Ani když máte sebevětší chuť, nezvěte ho do baru na skleničku vína nebo korbel piva. Buď odmítne, a vy budete vypadat nejen poníženě, ale i hloupě; nebo v horším případě zkusí a vy ho budete muset tahat na zádech domů už po druhém pivu. Keep on reading »

Saturday, 25. April, 2009

Pozor, kam si sedáš!

4 #

Díky řečovému deficitu dcery se naší malé domácnosti zatím vyhnulo nekončící “A proč a proč a proooč?”, a jsme za to vděční; na druhou stranu si Dori nedostatek v řeči rozhodla kompenzovat velmi chytře v neviditelných přátelích.
A tak se po našem malém bytečku válí, poletují, sedí, pokukují neviditelní přátelé, tvorečkové i přístroje a jeden musí dávat velký pozor, co dělá.
Dnes večer jsem omylem snědla nabízenou Liliinu panenku považujíce ji nevinně za imaginární zmrzlinu a způsobila drahému potomku pláč s následujícím desetiminutovým balkónem a bojkotováním mé osoby, přičemž tatínek byl zaúkolován opravením neviditelné hračky. K tomu mu byla poskytnutá krabička neviditelných nástrojů.
Byt plný neviditelných monstrozit je dobrodružstvím samo o sobě, neb mé dítko za mnou chodí a pečlivě z mé cesty odstraňuje všeliké motorky, autíčka, panenky i potraviny, jež se mému syrovému, dospělému oku přece nezjevují.
Po několika týdnech života po boku dětské dimenze jsem však již dokázala lokalizovat několik základních a příliš se nestěhujících předmětů. Například na jídelním stole v kuchyni je motorka. Keep on reading »