Po třech letech pěstění dlouhých vlasů se s nimi provedl doslova krátký proces.
Aboody trval na tom, že dáma prostě dredy ani vlasy na ježka nenosí a mám mít jak se sluší dlouhý ohon, a já si řekla, proč ne, vlasy do pasu jsem měla naposledy na základce.
Do pasu jsem to nedotáhla, jen do půli zad, rostou mi rychle. A taky chcípou. A tudíž… padají. Hodně. Takový odpad ve vaně ze mně má radost; eventuálně Abood, který má jeho čištění na starosti a denně z něj tahal hrst mých vlasů.
Nakonec mi uvěřil. Mé evropské, nijaké vlasy prostě dlouhé jako arabské být nemůžou. Nějak to neuživím. I po pečlivém zkoumání struktury vlasů po vypadnutí jsem na první pohled mohla vidět, že jen polovina je normální, a druhá že je slabá a téměř neexistující.
Abdula přestala vana bavit, a přišel velmi nenápadně s nabídkou, že tedy účes změnit můžu… Hah! Ostříhal mě za trest sám. Z do půli zad je mikádo, prý je sexy. A zubaté. Buď si, on se na to dívá, ne já.
Já mám hlavu lehčí, vlasy přestaly padat téměř v danou chvíli a spotřeba šamponu klesla na třetinu.
Princezna prostě nikdy nebudu…

podpis