Tag: pregnancy

The Hell of a Choice

Yes!
I got major baby brains. Be it due to the due date approaching, very slowly, but surely; be to due to the fact I chose to go the alternative way once again and than found out it is far more complicated than just slapping a Pampers on the bum, I don’t know; or maybe just to keep myself somehow busy, I dug into the deep waters of cloth diapering, feeling a little odd watching a whole channel dedicated to that on Youtube, and feeling a little bit odder browsing all these forums and articles recommending here and there, this and that.
Needless to say, I’m still aimlessly swimming, though with a little bit better idea as of which way should I direct my tries.
Nevertheless, and no matter on which crazy diaper island I will end up, it will be a damn pocket slap.
Buying a whole new cloth kit to start with – especially if you don’t really know what is the best for you, can be pretty expensive and freaky. I’m counting with a great hole in my pocket money as well as my husbands money, but what wouldn’t we do for the little ones, right..?
I’ve been on three months long blogging break, for some reasons, mainly the fact there’s really nothing much to blog about. Weather is still the same (nearly cold for Kuwait standards), however we’re already third day switching on the AC, which is a big bummer, for me at least; life is still flowing slowly, and nothing much changes around, really. Boring, but settled. Now with AC.


I’m obviously eating healthy. Bananas are healthy, right?


Roger grew up a bit…


While the tomcats didn’t as much…

Being pregnant during summer in Czech sucks; and I can’t really imagine how it will feel in 40+ degrees in shade over here. I’ll probably hang myself very close to the AC outlet. In bikinis. Some really spore ones.
I’m 30 weeks as for today and slowly starting to have nesting reflex. Which is a bit awkward with a housekeeper in. So I at least take care of the growing (and increasingly rude) rabbit, and dig through internet for info I don’t really need and most likely won’t ever use. But it doesn’t matter, because I need to keep myself somehow busy.
My weight gain is scary and even the doc said I should take the doughnuts easy, which I forcefully and under the eagle eye supervision of my husband did (while I started to actually bake cakes, so perfectly negating any no-doughnuts-at-home policies with even sweeter sugar bombs). Recently, I was forced to give up on Coke as well, and most fizzies. Shame. I am however still a major red-eat-consumer, as opposed to the time in before pregnancy when I rarely actually even came across meat, or even thought about it. The baby makes me. How else. (Same applies for doughnuts!)
We’ve visited Dar Al-Shifa hopital, where I am supposed to give birth, and caused a bit (a lot) of hassle about my weird and underground techniques and wishes, such as daringly having the baby with me on room 24/7 except doc check ups, vaccination and circumcision; or even weirder “I want to breastfeed fully,” and the fact I really don’t like the idea of testing the proper latching and sucking reflex on a bottle ( O_o ). Good they’ve got no idea about my cloth affinity, than. Or that I intend to carry my child in a baby scarf. Phew!
Sometimes I assume the atmosphere will be better here (compared to over-medicalized and over-technicized West) due to the society and emphasizing the family and life within, and get rather surprised how far I’ve overshot with such a thought.

Read More

Porodně asistenční

Paní Noreen, či lépe Mrs. Noreen Dlouhé-skotské-příjmení-co-si-nepamatuju, midwife, byla definitivně hladová, soudě dle zvuků, jež její útroby vydávaly na její návštěvě našeho bytu. Nabídla jsem jí snack i pití, obojí odmítla, tudíž na mne její případná smrt hladem nepadá – rozhodně jí to tedy nepřeju, je to pohodová a usměvavá dáma, stejně zmatená o řazení etnické příslušnosti pacientů jako já, neb na každém formuláři k vyplnění je Česko někde jinde. Během jedné registrace jsem se tak stala Evropankou jižní, severní, jinou i centrální, a jeden formulář Česko zařadil velmi logicky po boku Albánie (máme přeci toliko společného). S etnikem manžela problém nemají, valnou většinou je prostě “to další bílé maso”, plus jeden list ho dokonce popsal jakožto Blízkovýchodního. Hurá! Už jsme i na mapě. Tedy, etnické.
Vyptala se mne na adresy, ono etnikum, víru, diety, psychické problémy a zdravotní i jinou historii, což nám zabralo necelou hodinu sepsat; vycucla mi čtyři baňky krve (z toho se vzpamatovávám ještě teď, dvě hodiny poté, se značnou dávkou tekutin a cukru v krvi ve snaze vzít si ten litr červené zpět) a nechala mě na záchodě s velmi úzkou lahvičkou na moč – ženy ví, jak úzké tyhle lahvinky můžou být…
Odešla o něco hladovější po tom, co mi zabookovala sken na RVI*, bude měření alienka, kombinovaný test na Downa a větší abnormality, srdeční, spinální a další, o kterých snad lepší nevědět, neb by se jedna těhotná spíš zcvokla, kdyby všechno věděla.
Tak povinně držet pěsti, aby se nic nepotento, protože já opravdu nemám nervy na potento.
*Royal Victoria Infirmary

podpis

Read More

Jedno Anglii musím přiznat…

… vcelku brzo jsem se naučila slyšet na “Mrs. Firíza Čynóva”, což je velmi nelehce zkomolené mé skutečné (české) jméno. Ale slyším na něj! Tudíž když jsem dnes čekala v lékárně na vydání antibiotik a kyseliny listové, nemusel ubohý asistent křičet několikrát.
Těhu v Anglii bude zajímavá zkušenost z hlediska porovnávání péče, která se mi dostávala v ČR při prvním bříšku a té, co bude zde. Rozdílů bude, zdá se, mnoho, těžko soudit, jestli se to přikloní k negativní či pozitivní referenci, či pouze rozdílné.
Zatím jsem dle doktora v první polovině třetího měsíce, ale nebyl mi (zatím) nabídnut ultrazvuk ani udělán krevní test; prý je to práce midwife (porodní báby), která mne sama kontaktuje a navštíví doma. Pošťouchal pupek, změřil tlak, zakázal pojídat plesnivé sýry, paštiky a vařená vejce a do ruky mi předal složku papírů, z poloviny letáků o kouření a alkoholu během těhotenství, jež se mne netýkají, rozvrh kontrol a testů během těhu (všeho všudy 9 včetně porodu, ultrazvuk dvakrát za celé těhu), z druhé poloviny můj “Maternity Record”, což je v podstatě klasická lékařská složka, kterou si v ČR vede gynekolog, ale tady se o ni starají tři strany – já, porodní bába a praktický lékař (GP). Ano, žádná gynekologie na programu není, zdá se. Složka je plná papírů o genetickém původu matky a otce, a spoooousta lékařských papírů plus jedna “osobní” složka, za kterou očividně zodpovídám já; tedy za její vyplňování a udržování up-to-date. Mojí povinností je také brát tenhle fascikl s sebou při každé těhu-související návštěvě, ať již je to u GP, midwife, UZ.
Nějak jsem však pozapomněla svému GP sdělit, že nebudu rodit v Royal Victoria Infirmary (RVI tomu říkají), ale v Kuvajtu… Rád asi nebude.

podpis

Read More

O růžovém proužku tam, kde má být burgundy

Tož.
Vrátily jsme se z ČR, nakažené jakousi bleskovou střevní chorobou nutící člověka zvracet několik hodin v kuse každou půl hodinku i častěji; úžasné cestování po noci strávené zírající do mísy. Ale přežily jsme, a na anglické půdě polomrtvě padly do postele ještě před osmou, protože 10 hodin cesty v takovém stavu přeci jenom bylo vyčerpávájící.
Mně ale bylo tak nějak blbě už před nakažením se; můj porouchaný dolejšek zase jednou stávkoval (dobré do chudé rodiny – ono se tak hodně ušetří na ženských proprietách), a manžel po jisté době rozhodl, že už nejistotu neunese a donutil mne otestovat se. Několikrát, jak se pořád stávkovalo. Po 4 testech uznal, že jsem to opravdu jen stará já, hormonálně labilní žena, a uklidnil se.
Ježto jsem matkou jednoho potomčete, nedalo mi to, a ještě jsem si tajně před několika dny skočila do obchodu pro další test, na základě jistých znamení nejistá, jestli je to jen rozbouřené PMS nebo skutečně to, co si myslím (jenže s mojí frekvencí stávek se člověk stane po druhém, třetím podezření značně skeptický a ignoruje mnoho znamení); a k mému překvapení testovací proužek již nebyl nepřítomný, alébrž lehce přitomný. Druhý test ráno poté měl ten samý výsledek.
Nejistá si manželovou reakcí na načasování potenciálního druhého potomka, rozhodla jsem se, že si to nechám pro sebe a skočím k doktorovi pro potvrzení nebo vyvrácení podezření. Není proč ho panikařit, že.
Ano, rozhodla jsem se; problém nastává ve chvíli, kdy Abood do dveří vstoupí doopravdy, ne jen v myšlenkách, a já prostě neudržím poker face. Neumím mu lhát ani zastírat.
Tajemství o růžovém proužku je tedy prozrazeno, a mé obavy vyvráceny, Abood vypadá naopak šťastně – i když asi stejně vyděšeně jako já. Pokud se totiž těhotenství potvrdí, budu se stěhovat ze Severní Anglie do pouštního Kuvajtu nejméně v šestém měsíci. Cesty letadlem s dcerou jsou vyčerpávající i bez břicha a to létáme dvakrát dvě hodiny; představa letu z UK do ČR a po vyřízení papírů Praha – Dubaj – Kuvajt nebo přímý let i s kufry a serepetičkami pro nový život v nové zemi (a s novým potomkem) mně tedy zrovna neblaží.
Ale pokud to má být, tak to bude.
Dnes jsem tedy skočila k doktorovi, bohužel má představa návštěvy doktora pro potvrzení těhotenství je veskrze česká, stejně jako má zkušenost, a tudíž 48 hodin čekání na to, aby mi otestovali lahvinku, kterou mi dali na malou, mne trošku rozhodilo. Žádný krevní test? Ultrazvuk, třeba? Když mi vyšel růžový proužek s Doubravkou, první věc, kterou moje gynekoložka udělala, otestovala normálně, vzala krev a nahnala mne na ultrazvuk i bez potvrzení o krvi. Vědělo se tak hned.
Tady čekám dva dny na domácký test okolo HCG a pokud jim nevyjde, ničeho jiného se nedočkám… není divu, že tu ženy často nevědí o těhotenství i do pátého měsíce; v mnoha případech totiž test moči vyjde negativní díky nízké hladině HCG. Případně, že tu umírají na všelijaké rakoviny okolo dělohy a vaječníků o tolik častěji než v ČR.
Ano, to je snad jediná věc, která mi chybí a o které vím od začátku – naši doktoři se sice neusmívají tak jako ti místní, ale znají svou práci mnohem lépe.
Tak ve středu uvidíme, co se děje.
Ať to dopadne jakkoliv, bude to pro naše dobro. Že?

test
Image courtesy to TsukiokaMokona

podpis

PS.:Proč mi nikdo neřekl, že tam mám ůžasné a ne úžasné?! Trklo mě to až o den později!

Read More

Bad Behavior has blocked 163 access attempts in the last 7 days.