Tag: advent

I Can’t Believe it’s Winter Time

So here we are, in the first Advent week, outside are mere 15 degrees, still sunny and the occasional rain was probably just the last week’s news. As for now, it actually can still get pretty hot over the day.
I’ve finally (!) managed to fix my SD card reader, who would think that after a year of not working I would have this brilliant idea (which, as I found out later on on Google, is pretty non-brilliant and kind of *duuuh*), and I uninstalled all generic USB drivers on my PC and let it re-install with a restart. Bam, I’ve got myself a working SD card reader. I just wish I would figure that out a year ago, so I wouldn’t be doing this clunky card-to-notebook-to-hardrive-to-PC thing… Oh well, at least I know it now, let’s stay positive! And some pictures to prove it.



I’m getting pretty fat by now which I’d say should be positive, as far as it’s not only the fluff supplies growing but also everything under them, in the order as it should and it is required. My next doc appt. is in two weeks and I am already getting paranoid if everything’s ok.
But, inshallah, it is.



I am soo hormonal nowadays. Hubby recently bought a roll from Cinnabon as a good-husband-gesture and I almost cried. Not over the gesture, but because cinnamon rolls make my stomach go awry already for few weeks, so I was torn apart between eating it and running to the bathroom and not eating it and making my husband disappointed and sad – which is what brought me to tears. The imagination of a sad husband and his good will gesture going to waste. So I pinched a little on it and than stopped with an excuse on a really full stomach. It was true after all and no lie, as the sweets arrived right after a pretty big lunch. *Phew*. Actually, writing about it makes me wanna cry too.
I’m also all tears over being far from snow, winter, miserable weather, and all these Christmas lights and awful design ideas of trees and decorations, and the smell of gingerbread and long nights and the smell of Christmas days I remember from home – a pine, an orange, some gingerbread and lots of colourful lights instead of a night lamp. Good for eyes while reading!
I was thinking about making some carton decoration for our desert home here, so my kid has fun when doing it and it’s better than TV, and our housekeeper is a Christian – so to make her a little happy and feel more friendly in this land of sand a mosques.
Will see, it’s still a lot of time after all. I am, however, definitely going to try to bake some of the traditional Czech stuff.
Oh oh and not to forget with my baby brain – my dear husband gave me a birthday present in advance again and paid for my site hosting as well as Flickr Pro account, so I can continue writing about nonsense and upload pictures nobody wants to see. Yay me! Thank you, Abu.

Read More

Frivolností netřeba…?

Tento prosinec je prostě podivný. A nemyslím tím pouze prapodivně předělané klasické kreslené Disneovky do 3D – takový Medvídek Pooh je trojrozměrná zhůvěřilost, která by se měla trestat, kdyby to nebyl přímo Disney, kdo to do té příšernosti předělal (že by “děti moderního věku” neměly okem zavadit o krásné originální kousky a raději sledovaly neumělé předělání v Maye či 3DMax? Ještě, že Dori dává přednost kresleným věcem).
Dvanáctý měsíc tohoto roku se mi jeví tak nějak neskutečný, neboť kromě kulturně vštěpeného “joyful, joyful time” se s Adventem sešel islámský měsíc Muharram. Co to znamená? Inu, nový rok pro Muslimy, ale konkrétně v našem případě také měsíc smutku, neb v tomto měsíci byl velmi nepěkným způsobem usmrcen třetí Imám Hussain (a.s.) spolu s většinou jeho rodiny a následovníků; je to měsíc, kdy některé ženy z jeho skupiny byly donuceny podniknout vyčerpávající pouť pouští do Sýrie; je to měsíc, kdy několikaměsíční syn byl usmrcen v náručí matky jen proto, že byl krevně příbuzný s Hussainem a mužským potomkem; je to měsíc, kdy celá komunita Ší’itských Muslimů drží smutek a připomíná si události oné doby, aby nezapomněli, aby pamatovali, aby nesli vzkaz pro své potomky a přátele a sjednotili se ve svém pláči. Je to měsíc, kdy nezůstane oko suché a kdy muži jsou hrdí na své slzy. Jeden z mnoha příběhů doby, které se intenzivně připomínají během tohoto měsíce (a o něco méně celý další měsíc, pro ty pobožnější), je příběh Sukejny.

Read More

Bad Behavior has blocked 163 access attempts in the last 7 days.