Ranní ptáče … brzo chcípne

/, Memories/Ranní ptáče … brzo chcípne

Ranní ptáče … brzo chcípne

8. srpna 2007 v 12:31

Tak po několika dnech ve stresu je dnešek bezkonkurenčně nej, již druhou noc jsem díky své babičce vstávala ve tři hodiny ráno (po tom, co jsem se díky ní dostala na lože v jednu ráno), mimino mi celý den řve, křičí a řičí z naprosto nejasného a neobjevitelného důvodu, kdy k hysterii stačí, že se člověk hlasitěji nadechne; také mi v záchvatu vzteku zničilo brýle za šest tisíc, takže jsem navrch švorc, nejen unavená a slepá. Migréna mně dohanala brzy ráno, tak jen zbývá chuť mlátit hlavou do klávesnice a řvát při tom jak tur na pastvě, v marné touze po klidu.

Naštěstí mně dostihla jediná dobrá zpráva, která ale od základu mění všechny dosavadní plány, a to, že můj muž dostal stipendium na univerzitu v Anglii, aby si dokončil magisterské vzdělání. Příští měsíc by tudíž měl být ve znamení příprav na stěhování se do Anglie, a moje unavená psychika křičí “konečně!” a zároveň “jéééééžiš to je ňáký rychlý najednou”… Inshallah, inshallah, inshallah to všechno konečně vyjde a obrátí se k lepšímu, protože tímhle tempem mám pocit, že dřív než poběžím na letadlo do Anglie (nebo raději autobus, v mém případě), se dostanu do péče rodinného psychiatra pana Kašparů.
Sňatek se tedy odkládá na příští rok, než se zařídí vše okolo odjezdu, bytu a studia. O starost – na chvíli – méně. Neb teď mně čeká vypáčit z ouřadů, jak to je, když si chce češka vzít kuvajťana v Anglii.

By | 2017-03-14T18:54:28+00:00 August 8th, 2007|From Czech, Memories|Comments Off on Ranní ptáče … brzo chcípne

About the Author:

Sometimes feeling out of this world.