I’ve Got Another Angel…

Podruhé za poslední půlrok se dostavila depka. Na ultrazvuku ve třinácti týdnech jsem se místo toho, jestli je mimi zdravé, dozvěděla zase jednou, že srdíčko nebije, miminko umřelo už před několika týdny a jen moje hloupé tělo si pořád jede podle svého. Tudíž, somaticky – hormonálně, fyzickou stavbou i vývojem jsem sice již ve čtvrtém měsíci těhotenství, leč pro nic za nic, jsem chodící hrobeček. Mám malé bříško odpovídající třetímu těhu ve třinácti týdnech, pořád trpím hroznými ranními nevolnostmi celý den, a hormony rozhodně neubývají. Prý se říká, že čím horší příznaky, tím lepší výsledek; nu, zdá se, že já jsem ta výjimka potvrzující pravidlo… De facto jsem začala zvracet kvůli všemu až v době, kdy baby už nežilo… Hloupý organismus mám, vskutku. Nebo tvrdohlavý, prostě se jede naostro, mimino nemimino, nezájem. Mé psychice to rozhodně nesvědčí.
Za čtyři dny jdu na kyretáž, děsím se jak celkové anestezie, tak výsledků histologie plodu, za jedno jsem nikdy nebyla v bezvědomí, řízeném či ne, zadruhé, že histologie klasicky nic neukáže a já se jen budu ptát, proč, proč zase, co se podělalo.

mourning

Představda mrtvolky ve mně mi vyvolává konstantní depku a nechuť sama k sobě, chlap hraje mrtvýho brouka a snaží se mne povzbudit k “síle”, rozuměj, abych neronila slzy, takže nepláču, abych manžela nerozrušovala svou ženskostí a zhrzenou mateřskostí, nemyslím, odmítám myslet a zabývám se čtením o plstění, o kterém jsem se momentálně rozhodla, že bude skvělý koníček “to keep busy”. Trpím konstantní migrénou ze zadržovaného úpění nad mou malou osobní tragédií a snažím se hyenisticky utěšit osudy lidí, kteří jsou na tom mnohem hůř než já, například děti nemají vůbec, já už dcerku přeci mám. K té se naopak začínám chovat více ochranitelsky, až se obávám, že skončím jako jedna z těch nenáviděných matek, co nenechají děcko ani nadechnout a vztahy mezi nimi končí letitou nenávistí a mlčením…
Abdullah musel odjet do Londýna kvůli ambasádě a pobude tam až do čtvrtka, dnes je úterý, v pátek brzy ráno musím být na RVI, Ward 40, nahlásit se k operaci. Jsem doma sama a stejně jako mně nechali čekat hodinu samotnou v prázdném nemocničním pokoji hned po tom, co mi řekli, že baby nežije, mám pocit, že se zcvoknu, jak přestanu psát, číst, hrát; prostě se zastavím a začnu myslet.
Tak snad již dvakrát bylo dost, a více andílků mít nebudu, vždyť bych to měla být já, kdo na ně čeká, ne oni na mě…

podpis

Comments

  1. Manzelka

    Tak aspoň, že v ČR teď už kontroly po kyretáži zavedli, když v Anglii na to dlabou… Hledám na negativních zprávách to pozitivní :-) .

  2. Post
    Author
    Um Abbas

    Ja mam Anglii rada.
    Lekari jsou tu jedina vec, ktera mi pobyt ke konci zkazila, tot vse…
    V CR momentalne, nikoliv pred 12 lety, neexistuje abych nesla na kontrolu po kyretazi. Zelezo mi slibili, nez mne pusti domu, a behem par minut zapomneli, od ty doby ‘overujou’, jestli ho fakt dat chteli.
    Nic jinyho mi tu nevadi, naopak, kdybych se stehovat nemusela, nestehovala bych se.

  3. Taky jedna ;)

    Líto, líto… ale lepší, když mimi odejde dobrovolně, než kdyby mělo být nemocný (myslím si já, a to jsem v mládí nafasovala tři vlastní andělíčky z missed abortů, plus další UPT poté, když se zjistilo, co všechno jsem jako nevědomě těhotná brala za léky a co to s mimi nejspíš udělalo).
    A na Anglii si tak nestěžuj, v ČR (tenkrát, tj. naposledy asi před dvanácti lety?) taky nedělali žádné kontrolní vyšetření po revizi dělohy, o železe nemluvě.

    Nicméně řekla bych, že to všechno prostě jen znamená, že to další mimčo, co s tebou vydrží o trochu déle, se zkrátka jen zdrželo někde na cestě…

  4. Post
    Author
    Um Abbas

    Bych mozna radsi vedela, ze baby melo tezkyho Downa nebo Edwardse, nez nevedet nic, aspon pro mne :)
    Pro zelezo mi volali dneska vecer, jako bych si tu ztratu krve uz nedohnala sama prirozene… heh.

  5. Tionois

    Buďme optimisté a věřme, že nic nenašli :) Na železo sis vzpomněla i bez nich a dlouhodobější věci snad počkají na Kuvajt…

  6. Post
    Author
    Um Abbas

    Z histologie nevolali, tak asi nic nenasli. Ale v UK bych se nedivila, kdyby i neco nasli, jen na telefonat zapomneli…
    Ted jsem na FB konstatovala, ze v Anglii zadna follow-up prohlidka po kyretazi neni, proste na mne dlabou.
    I zelezo mi zapomneli napsat, po tom, co jsem na sale ztratila louzi krve…
    Tudiz cekam na Kuvajt, aby mne tam hezky pospravovali .

  7. Tionois

    To je hodně smutný. Dokázali zjistit, čím to bylo? Bylo to mimčo pořádně vyvinutý? Půjdeš teď na nějaký další vyšetření? Je mi jasný, že určitě ano, ale potřebovala bys následnou léčbu (asi hormonální). Krvácení během těhotenství není dobře, stejně jako není dobře nepravidelný cyklus. (promiň, že konstatuju očividné)
    Podle všeho není problém na tvojí straně – asi to prostě bylo moc brzo po předchozím těhotenství :(

  8. Post
    Author
    Um Abbas

    No oni mi hlavne po operaci rekli, ze mimino neumrelo jako embryo, ale teprv maximalne tyden pred operaci, tj. minuly tyden… Takze uz malej clovicek.
    Ale co se da delat… no. O par predcasnych vrasek vic, zivot jde dal a na moje maly nestesti nehledi.

  9. Tionois

    Do háje. To je mi líto, Terezko. A je mi líto, že jsem se ti tak dlouho neozvala (tobě a zbytku světa…) Teď už máš tu operaci za sebou, tak nezbává než doufat, že aspoň po stránce fyzické se věci aspoň trochu upraví.

Leave a Reply to Tionois Cancel reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.