Thoughts

Frivolností netřeba…?

Tento prosinec je prostě podivný. A nemyslím tím pouze prapodivně předělané klasické kreslené Disneovky do 3D – takový Medvídek Pooh je trojrozměrná zhůvěřilost, která by se měla trestat, kdyby to nebyl přímo Disney, kdo to do té příšernosti předělal (že by “děti moderního věku” neměly okem zavadit o krásné originální kousky a raději sledovaly neumělé předělání v Maye či 3DMax? Ještě, že Dori dává přednost kresleným věcem).
Dvanáctý měsíc tohoto roku se mi jeví tak nějak neskutečný, neboť kromě kulturně vštěpeného “joyful, joyful time” se s Adventem sešel islámský měsíc Muharram. Co to znamená? Inu, nový rok pro Muslimy, ale konkrétně v našem případě také měsíc smutku, neb v tomto měsíci byl velmi nepěkným způsobem usmrcen třetí Imám Hussain (a.s.) spolu s většinou jeho rodiny a následovníků; je to měsíc, kdy některé ženy z jeho skupiny byly donuceny podniknout vyčerpávající pouť pouští do Sýrie; je to měsíc, kdy několikaměsíční syn byl usmrcen v náručí matky jen proto, že byl krevně příbuzný s Hussainem a mužským potomkem; je to měsíc, kdy celá komunita Ší’itských Muslimů drží smutek a připomíná si události oné doby, aby nezapomněli, aby pamatovali, aby nesli vzkaz pro své potomky a přátele a sjednotili se ve svém pláči. Je to měsíc, kdy nezůstane oko suché a kdy muži jsou hrdí na své slzy. Jeden z mnoha příběhů doby, které se intenzivně připomínají během tohoto měsíce (a o něco méně celý další měsíc, pro ty pobožnější), je příběh Sukejny.

Read More

伊呂波

色は匂へど 散りぬるを
我が世誰ぞ 常ならん
有為の奥山 今日越えて
浅き夢見じ 酔ひもせず

Although its scent still lingers on
the form of a flower has scattered away
For whom will the glory
of this world remain unchanged?
Arriving today at the yonder side
of the deep mountains of evanescent existence
We shall never allow ourselves to drift away
intoxicated, in the world of shallow dreams.
Read More

Happy Birthday To Me

So, I’m officialy 25 today. Still young, right?
Dear hubby brought me a yummy cake and prepared it as a surprise for me in the kitchen, leading me in there blind .. well, not folded, but with covered eyes. Sweet surprise and awesome hubby I got!
Unsettled, I’m still trying to find the right looks for the blog. Hard to decide! I want a minimalistic design, that’s the only lead Ive got for now. I’ve stuffed few of my photographs to rotate in the header; to make it a bit more ‘personal and mine’, so lets hope I’m gonna stick with this for a while, maybe?

podpis

Read More

I Was Good Today!

I donated a whole 1£ to charity. Ain’t that awesome? (Sarcasm alert.)
But seriously. I did. I bought charity sweets, which I had to suspiciously enquire about in first – “Does it really go to the hospital?” – and now I’m enjoying really goooooooooood toffees. Real ones! No Toffifee caramel thingy, but toothache causing sweetness of sugary sirup covered in snow white sugar. Yeah! Sugar with sugar. Good for my nerves :D
If you feel like donating to the same cause, here’s their website, feel free to donate one time or regularly. There’s a whole bunch of similar charities in UK, so sometimes it’s hard to decide to who you wanna donate monthly, of course, in case you do want to. We are getting many visits from many sides, Red Cross, Pets in Need for Vets, various children-help-based charities and so on. If we actually donated to everyone, who passes by our door, 1£ per month, we won’t be left with any money to live. So… Great Ormond Street Hospital it is, for today.

Read More

Stereotypně

Před nedávnem jsem se stala obětí krátkého hovoru s jednou z mých bývalých známých z ČR, jednou z těch, které mi ukázaly záda ve chvíli, kdy se dozvěděly o mém manželovi – tedy, ne o něm, jako spíše o jeho původu; slečna, říkejme jí Jana, krátce po vystudování vysoké školy, neschopná v krizi najít umístění vzdělání odpovídající a pracující tedy jako pokladní ve velkoobchodu, od posledka vcelku zahořklá na vlastní život, má sice stále problém s Aboodym, ale “nevadilo by jí, kdyby se dozvěděla něco zajímavého z mého života,” tudíž jsem jí bodře sdělila, že náš život nijak extrémně zajímavý ani výjimečný není, a že jsme vcelku taková normální rodinka. Janě to pravděpodobně nestačilo, ale co se dá dělat, já opravdu věřím, že jsme naprosto normální rodina (ano, máme občas specifické problémy, jako druhou manželku, ale koneckonců, milenka v Čechách se s tím dá vcelku srovnávat, jen by to znamenalo, že manžel přijde k manželce a začne jí domlouvat, ať mu najde hodnou a hezkou milenku; když se nad tím zamyslím, nebylo by to pěkné, vědět dopředu, dámy? :)).
Každopádně přišel na přetřes Janě prozatím neznámý problém, a to umístění potomka do školky.
Nám se to nepodařilo, nejbližší škola je v naší ulici, ale je také ověnčena mnoha trofejemi a vynikající pověstí, tudíž 28 místeček ve školce se zaplní raz dva. Místo jsme tedy nedostali, což je asi jasné. V Británii, Newcastlu tedy konkrétně, má každé tříleté dítko nezvratitelné právo mít místo ve škole (ne privátní, ostatní však ano) a to zadarmo. Je to totiž poslední rok školky pro děti v UK, ve čtyřech letech nastupují do normální školy. Ta se ovšem nekoná jako v ČR, první rok děti navštěvují takzvané “reception classes”, což je něco jako škola hrou. Chodí ven, učí se pojmenovávat věci, co vidí, kreslí, hrajou si. Oficiálně děcko ani nemusí do školy chodit do dne svých pátých narozenin, tudíž, ano, pokud má narozeniny v květnu, začne svůj první školní rok až v květnu. Dětem pod pět let se pak věnuje více pozornosti. Kromě toho, na třídu deseti až patnácti dětí jsou vždy tři “tety”. Těžko tvrdit, že to takhle je po celé UK, či Newcastlu, ale rozhodně to tak je ve školách v našem okolí.

Read More

Strange Tastes, Extraordinary Order and Mist around the Angel of the North

Misty

I’ve always wondered what tastes can people from other countries get; what do they like and what do they eat and what won’t they ever put in their mouths. Interesting topic, unfortunately only a little bit tied to the country of origin, more to the person him/herself.
Me and Abood got some of ‘our’ tastes though; and they are, indeed, strange for the other one. I’ve got used to the fact I make sometimes for the breakfast bread with strawberry / blueberry / blackberry jam and toast cheese. Weird, isn’t it? I mean, I would never, ever combine sweet marmelade with salty cheese in one meal! Odd taste.
But… than I’ve remembered that I got my own weird thing to eat, at least in the eyes of my husband, and that is bread with butter and leek. Yeah! You read right; I might not bite on onions as my brother does, but I stuff fresh leek in my sandwich. So I guess we can call it fifty fifty. Me and my contraception sandwich (you can imagine the breath after that, right?); and Abood and his saltsweet toast. Oh yeah, sometimes I also heat up the cheese for it, so it will be melty. Yummy!

Read More

Bad Behavior has blocked 130 access attempts in the last 7 days.