From Britain

Zkrátka

Po třech letech pěstění dlouhých vlasů se s nimi provedl doslova krátký proces.
Aboody trval na tom, že dáma prostě dredy ani vlasy na ježka nenosí a mám mít jak se sluší dlouhý ohon, a já si řekla, proč ne, vlasy do pasu jsem měla naposledy na základce.
Do pasu jsem to nedotáhla, jen do půli zad, rostou mi rychle. A taky chcípou. A tudíž… padají. Hodně. Takový odpad ve vaně ze mně má radost; eventuálně Abood, který má jeho čištění na starosti a denně z něj tahal hrst mých vlasů.
Nakonec mi uvěřil. Mé evropské, nijaké vlasy prostě dlouhé jako arabské být nemůžou. Nějak to neuživím. I po pečlivém zkoumání struktury vlasů po vypadnutí jsem na první pohled mohla vidět, že jen polovina je normální, a druhá že je slabá a téměř neexistující.
Abdula přestala vana bavit, a přišel velmi nenápadně s nabídkou, že tedy účes změnit můžu… Hah! Ostříhal mě za trest sám. Z do půli zad je mikádo, prý je sexy. A zubaté. Buď si, on se na to dívá, ne já.
Já mám hlavu lehčí, vlasy přestaly padat téměř v danou chvíli a spotřeba šamponu klesla na třetinu.
Princezna prostě nikdy nebudu…

podpis

Read More

I Don’t Feel Like Writing…

… these days I prefer to picture the world around me instead of describing it.
Though… not even that is much successful.
So here I bestow upon you my latest worthless snapshot of everyday life of mine, my family and these things around. Brushing the teeth. Wouldn’t figure that out, would you?

Dori

I finished the most upseting game in history, Mirror’s Edge. First person action-adventure, running on the roofs of skyscrapers and generally sickening heights (and I don’t really suffer from sickness of heights), ambush disarming of S.W.A.T. team members trying to shoot you down while jumping from rooftop to rooftop, kicking anti-riot police into faces and feeling like monkey once again (Assassin’s Creed is more monkey-like in this matter, I’m telling you). I finished it with big relief and kind of sadness too. Too short. Love and hate relationship to it. As most of the players who tried to play this EA / Dice creation. Often rage-quitting after being unable to jump from one narrow AC shaft to another, or being repeatedly sent to bite the dust after running into way too many gun-holding persons who don’t hesitate to use them. Actually, I bet my shoes they enjoy it.
Anyways, nothing much happening now. Calm days, thank God for that. The snow melted in most of the places and the life tempo of N’Castle is slowly restoring back to normal.
I have about three weeks to prepare myself and Dori for a visit in Czech, during February. Feels a bit unreal still.
Nah, as I said. Not much in a writing mood, so I’m off to snapshotting again.
Or playing Mirror’s Edge in Hard Mode. Heh. No way. I would kill myself after few tries.

podpis

Read More

And It Keeps On Snowing

Dori

It keeps on snowing throughout the nights, today at 4 am I was woken up by hails knocking on the window, yeah, hails. In Czech hailing is more common during the summer storms, here it seems to come together with the snow, sometimes falling soft and cute snowflakes and sometimes hails which could be pretty painy on the head.
Because we really weren’t prepared for the snow coming we don’t have any good winter shoes, and we – at least me and Dori – are using sporting shoes suitable for jogging, not diving into the snow, we don’t get much outting right now.
I solved Dori’s wet feet problem by putting shopping bags into her shoes though :-P. Works for the short time of roaming on the rear-yeard, and when the snow is really high, we just try to avoid going out. Works most of the time.

Read More

Jak jsme neukradly sáně

Newcastle … přežívá.
Sníh, překvapivší veškerou populaci na místě zhruba před 14ti dny, se stále velmi tvrdohlavě drží a odolává i občasnému dešti, když se oteplí na 5°C; ovšem ano, pravda, takové teplo vydrží jen moment a opětovně padne k nule či pod ni, a z ulic N’Castlu se stává jeden velký, nechutně lesklý zimní stadión. Problém je ovšem v tom, že tady na to nejsme zvyklí a sůl, štěrk ani rolby a podobné vynálezy mrazivému počasí vzdorující tu nemáme, tudíž celé několikasettisícové (v případě, že počítáme i předměstí pak několikamilionové) město prostě ustrnulo v pohybu. Kdyby nebyla zima, ale horko, lidu- a vozu-prázdnými ulicemi by poletovala klubka roští z pouště, jako v těch starých westerňácích. Horko není, poletuje pouze sníh a sem tam uklouznuvší chodec, jenž neuvyklý ledu nevybavil se bruslemi a na ulici lesklé jak sklo sebou nepřekvapivě neelegantně žuchnul. Bác.
Nebyl by to živý kapitalismus, aby se především indické obchody neadaptovaly a z Norska nezačaly dovážet sáně a boby, a místo parků teď jsou jen kopce užívané euforickými rodinami udupávajícími již beztak nebezpečnou cestu o něco víc (nu což, o pár zlomenin víc – bác), všichni vybaveni ještě plastem páchnoucími novotou zářícími – především královsky modrými – bobami. Kdo nemá peníze či nervy investovat do novoty, která nemá jistého trvání, používá rozložené krabice a dřevo, případně si nějaká ta pohybovadla sami vyrábí (vždyť dle taxikáře, který nás před dvěma lety vezl z letiště, v N’Castlu nesněžilo dobrých patnáct let, tedy, co se sněhu a trvanlivosti týče; většinou v zimě sněží tak tři dny, normálně, zbytek jen prší a prší a prší.)
Děcka jsou především nadšená, je zábava, to co znají z televize se stalo skutečností, a krom toho, občas se, tu a tam, zavře škola nebo nejede autobus, protože to prostě klouže a je všeobecně klemra.
Nadšení přejde, až všem přijde účet za topivo.

Read More

Bad Behavior has blocked 121 access attempts in the last 7 days.