From Britain

/From Britain
­

Only Me … and My Coffee

By |January 18th, 2010|

There’s nothing better than a cup of hot, satisfying coffee in a cold british day.
My favourite mug, wonderfully mild smell of coffee being prepared for a relaxing moment in soft and warm sofa, while Dori is playing out on the […]

Zkrátka

By |January 17th, 2010|

Po třech letech pěstění dlouhých vlasů se s nimi provedl doslova krátký proces.
Aboody trval na tom, že dáma prostě dredy ani vlasy na ježka nenosí a mám mít jak se sluší dlouhý ohon, a já si řekla, proč ne, vlasy […]

I Don’t Feel Like Writing…

By |January 14th, 2010|

… these days I prefer to picture the world around me instead of describing it.
Though… not even that is much successful.
So here I bestow upon you my latest worthless snapshot of everyday life of mine, my family and these things […]

And It Keeps On Snowing

By |January 6th, 2010|

It keeps on snowing throughout the nights, today at 4 am I was woken up by hails knocking on the window, yeah, hails. In Czech hailing is more common during the summer storms, here it seems to come together with the snow, sometimes falling soft and cute snowflakes and sometimes hails which could be pretty painy on the head.
Because we really weren’t prepared for the snow coming we don’t have any good winter shoes, and we – at least me and Dori – are using sporting shoes suitable for jogging, not diving into the snow, we don’t get much outting right now.
I solved Dori’s wet feet problem by putting shopping bags into her shoes though :-P. Works for the short time of roaming on the rear-yeard, and when the snow is really high, we just try to avoid going out. Works most of the time.
[…]

Jak jsme neukradly sáně

By |January 4th, 2010|

Newcastle … přežívá.
Sníh, překvapivší veškerou populaci na místě zhruba před 14ti dny, se stále velmi tvrdohlavě drží a odolává i občasnému dešti, když se oteplí na 5°C; ovšem ano, pravda, takové teplo vydrží jen moment a opětovně padne k nule či pod ni, a z ulic N’Castlu se stává jeden velký, nechutně lesklý zimní stadión. Problém je ovšem v tom, že tady na to nejsme zvyklí a sůl, štěrk ani rolby a podobné vynálezy mrazivému počasí vzdorující tu nemáme, tudíž celé několikasettisícové (v případě, že počítáme i předměstí pak několikamilionové) město prostě ustrnulo v pohybu. Kdyby nebyla zima, ale horko, lidu- a vozu-prázdnými ulicemi by poletovala klubka roští z pouště, jako v těch starých westerňácích. Horko není, poletuje pouze sníh a sem tam uklouznuvší chodec, jenž neuvyklý ledu nevybavil se bruslemi a na ulici lesklé jak sklo sebou nepřekvapivě neelegantně žuchnul. Bác.
Nebyl by to živý kapitalismus, aby se především indické obchody neadaptovaly a z Norska nezačaly dovážet sáně a boby, a místo parků teď jsou jen kopce užívané euforickými rodinami udupávajícími již beztak nebezpečnou cestu o něco víc (nu což, o pár zlomenin víc – bác), všichni vybaveni ještě plastem páchnoucími novotou zářícími – především královsky modrými – bobami. Kdo nemá peníze či nervy investovat do novoty, která nemá jistého trvání, používá rozložené krabice a dřevo, případně si nějaká ta pohybovadla sami vyrábí (vždyť dle taxikáře, který nás před dvěma lety vezl z letiště, v N’Castlu nesněžilo dobrých patnáct let, tedy, co se sněhu a trvanlivosti týče; většinou v zimě sněží tak tři dny, normálně, zbytek jen prší a prší a prší.)
Děcka jsou především nadšená, je zábava, to co znají z televize se stalo skutečností, a krom toho, občas se, tu a tam, zavře škola nebo nejede autobus, protože to prostě klouže a je všeobecně klemra.
Nadšení přejde, až všem přijde účet za topivo. […]

Sometimes…

By |January 1st, 2010|

… I just feel so alone.

So alone.

Edit 3. 1. 2010:
Ok, I’m being hormonal. Really. A lot.