Um Abbas

Sometimes feeling out of this world.

Why do muffins stick to case?

Now when going through the usual keyphrases looked for on my blog, digging through hundreds of searches how to purge to get skinny and sayings of Imams, I came across one funny search.

“Why do muffins stick to case?”, is asking unknown person.

Well, that’s an interesting observation.
They might stick to case because they are made from sticky material, as the dough for muffin contains a lot of soft butter and sugar, often tipped by some other stuff around, sugar, chocolate, marmelade, and when not kept in very dry and cold environment, they tend to become very sticky… hence to befriend the case they are carried in too much and leave some pieces behind, when being picked up.

Ps.: Who wants to bake some, as I know in CZ it is not so easy to get good already done and ready to be bought, here are some recipes.

Poslední…

…dny v Čechách, to je dnes a část zítřka. Zítra večer odlétáme zpět domů, do Newcastlu, kde nás čeká měsíc neopečovávaný byt s odmraženou ledničkou, kterou manžel zaponměl otevřít předtím, než ji vytrhnul ze zásuvky… (= bude veselo).
Aboody odlétá už dnes večer z Kuwait City a v Newcastlu přistane zítra po poledni; já jsem jen ráda, že let dcerky a mně bude o mnoho kratší. Ačkoliv, létat v noci, to bude legrace sama o sobě, s unavenou ratolestí, která se v posledním měsíci divokým chováním přiblížila dětičkám z Dr. Phila… potřebuje tu příslovečnou mužskou ruku už, nejsem dobrý tatínek. :)
Z ČR odlétáme jako vždy, s rozpolcenými pocity, stesk po rodině, ale úleva, že zas budeme ve svém, po svém, bez bitek o jídelníček a šatník.
Já podnikla poslední nálet na obchod, koupila si běhací soupravu a botasky (ještě je tu mise přesvědčování, že věci jsou natolik plandavé, aby mi ostatní chlpai nekoukali na zadek, když kolem nich náhodou proběhnu), sukni, nějaká trika, prostě po dvou letech trošku vybavila šatník, když už se mi všechno rozpadá. Já totiž nakupování normálně ráda opravdu nemám a obzvlášť zkoušení se snažím vyhýbat, co to dá.
Jen doufám, že se mi to všechno vejde do kiláže, neb taška už teď poněkud praská ve švech. Nerada bych připlácela 25 liber za každé kilo přes…
Až děda sebere dítko a vyrazí s ní na kolo, doběhnu jen do místní knihovny vytisknout si letenku a dotisknout si podruhé smlouvu o mlčenlivosti, snad to už teď dojde….

The Feminized Western Men

Not so long ago, few days back actually, I was at a hairdresser, making her go nuts over my husbands idea have me blond again, because although I’m ash blond naturally, he previously desired a brunette and I made him happy. It is, though, much easier to turn a blond into a brunette than a brunette back into a blond.
As I had few hours to spare while she was trying not to burn my hair away, I had enough time to go through all those magazines for women with zero informations and a lot of gossip, which I normally don’t even think of looking in, but, oh well, I was really bored and falling asleep with had full of aluminium wasn’t my imagination of a proper visit.
Although those magazines always contain a lot of stuff nobody needs to know, it caught my eye on one – really obvious, but I’m always late in those – problems; and that is the water pollution.
Not the regular environmental stuff to make you buy ‘bio’ food and ‘bio’ made stuff, but the pollution which comes from humans only – the medical pollution.
The amount of remedies and medicines we, especially in western world, eat daily is unbelievable and everyone knows that for sure.
What we often forget is the fact that by eating them it doesn’t really end; our organism takes what we need and the rest goes away, in our urine mostly. This goes through the sewage to the water plants; but water plants can’t really get rid of hormones and particles as such.
Many of the cities than take the drinking water back from the lower streams of rivers and de facto pump us with all those medicaments back; one problem is already very visible; and that is rapidly growing level of female hormone oestrogen in out waters, mainly caused by the amount of contraception pill taken by the females, so happy to have the ‘freedom of choice’, to literally fuck around without any consequences such as the feared-by-many unwanted pregnancy. But the second consequence, the less visible one, which is the very unwanted level of hormones left in our drinking waters, is not taken into account.

Jak cekání na Godota…

… je čekání na datum, kdy opustíme s Doubravkou ČR a vydáme se zpět k neumětelům (rozuměj, UK).
Neboť pořád nevíme, jestli můj předrahý prošel u zkoušek za semestr nebo ne, a marně čekáme na odpověď emailem od jakéhosi prázdninujícího se profesora, lépěji pak řečeno Hlavního vedoucího studijního programu, na kterém je Drahý Manžel přihlášen (za hříšné tisíce liber per semestr, ale co, dokud nepropadá, platí mu výdaje na školné práce, která ho na studia inženýrská poslala).
Písemně sdělené výsledky se záhadně liší od publikovaných na webu školy, a po telefonu mu nic nesdělí. Chtějí ho osobně, v Británii. Těžko si odskočit po obědě z domu, že; možná, kdyby to nebylo několik tisíc kilometrů z ruky, pak by to, opravdu možná, vcelku šlo.
Leč nevíme dne, ani hodiny.
Dnes Aboody vyrazil na nákupy, pořídit mi nový notebook jako náhradu za ten starý, kterému jsem úspěšně uklohnila grafiku, jež integrovaně pokazila pokusy o její výměnu; a také (konečně) snubní prstýnek, který nemám, na svatbě jsem nedostala (nechcete alespoň muziku? – optala se stručností obřadu zjevně zmatená zástupkyně matriky, a na zápornou odpověď si povzdychla, že to tedy bude rychlé) a dosud se mi vyhýbal.
Mám o něm totiž vcelku konkrétní představu, a tím to nedělám drahému příliš lehké. Já a kytičky. Musím je mít i na snubním prstýnku. Jaký sežene nakonec, uvidím, jen tiše doufám, že nic okázalého a předraženého, jak jsem ho několikrát upozornila, a jak jsem několikrát byla šušnuta zpět.
Dále musí povyřídit věci okolo víz a islámského sňatku v Kuvajtu, jakožto i letenky zpět, a tak dále, a tak dále, není toho až tolik, ale také toho není málo.
A někdy se to vleče jak žvejkačka.

Squishy

So we got out personal Jinn.
According to my husband it’s a female, possessive kind, and rather annoying.
I didn’t believe in her and found it maybe a bit stress relieving for Aboody, but under the light of recent happenings I eventually agreed on calling our new Jinn Squishy. ‘Coz she keeps on squashing us, heh.
According to Islamic teachings Jinns are creatures made from fire, unlike mud-made humans, and were residing on Earth before we did; and they still live here together with us, but for us invisible, as they’re different kind of being, different dimension, we might say.
Even Shaytan – devil – the ruler of Hell, is a Jinn. He was the most religious one from all the creatures, but refused to bow to mud-made humans thinking that fire is better and superior, and got chased off his … let’s say prominent… position on the Earth. He promised though to prove that humans are worse sinners than Jinns were.
So we got our personal Jinn now; she is putting difficulties in our way and spoiling everything, even a simple communication through MSN, as I’m in Czech now and my husband is in Kuwait, both thousands of kilometres away from each other; hoping to have at least the talk through messenger – but not even that is wished to us.
Ok, I take it more as a joke than really seriously, because I don’t believe Jinns could do so much things, not over spoiling thoughts and putting wrong ideas in the head, maybe. But, oh well, I’m still a noob, in the club only for several years, about … 9, 10 maybe. What is it against a born Muslim, who doesn’t doubt the spoiling tries of possessive female Jinns.
(But I still think the guy who told this to my husband should smoke less hashish. I mean, Jinns, OK; but knowing the sex and kind? That’s a lot of particular stuff, right? Too much, one might say.)